Žďárská atletika má zcela jistě bohatou historii, nicméně historické bádání o počátcích atletiky u nás zabere ještě nějaký čas. Počátky královny sportů ve Žďáře nad Sázavou budou zřejmě spojeny se vznikem Sokola v tomto městě v roce 1869, dále pak s výstavbou sokolovny za první republiky, o což se významnou měrou zasloužil učitel František Hutař. Základní kámen sokolovny v červnu 1928 při návštěvě Žďáru poklepal prezident T. G. Masaryk. Při III. župním sletu v roce 1931 byla stavba předána veřejnosti. V té době šlo o největší budovu v kraji s největší tělocvičnou v župě. Přilehlé hřiště s oválem 300 m se škvárovým povrchem a tribunou si ještě dodnes někteří pamatujeme. Z novější historie jsou s atletikou spjatá jména trenérů-pana Fojta, pana učitele Šimurdy a dalších. Podíváme-li se do současných tabulek atletických výkonů Kraje Vysočina, tak si nemůžeme nevšimnout rekordu žďárské výškařky Yvony Tichopádové 171 cm z roku 1979 (kategorie staršího žactva). Tato žďárská atletka drží i krajský halový juniorský i dorostenecký rekord z roku 1980, a to výkonem 178 cm. V ženských tabulkách Kraje Vysočina figuruje také jméno běžkyně Lenky Formanové (ročník 1976), rozené Švaňhalové (tratě 800 a 1500 m), později ale tato žďárská atletka přestoupila do AC Pardubice a do Hvězdy Pardubice, takže se již její rekordy na dalších tratích ve vysočinských tabulkách nevyskytují. Letos má dvojitý zápis do tabulky rekordů starších žákyň nově její dcera Veronika Formanová (ročník 2010). Dosud je ale nejslavnější odchovankyní žďárské atletiky běžkyně Kristiina Mäki (ročník 1991), která drží české rekordy na tratích 1500 m, 2000 m, 3000 m, 5000 m. Letos se podruhé ve své kariéře kvalifikovala na olympijské hry. V atletice v našem městě působila 7 let, pak odešla za studiem architektury do Prahy, kde ji převzal trenér Červinka.